Kryštof - rubikon
Přes vlny Rubikonu k tobě výš
Jako když stoupá rtuť
Skrz Amorovy šípy ucítíš,
Jak se ti napne hruď
Potichu krást, jen tvůj stín za záclonou,
Když tužby ve mně tonou
Jsem skrytý mezi patry, vysokých jak Tatry
A zmást
Tvůj pohled do kukátka
Den je dlouhý, noc je krátká
Jsi důvod pro sonety vrytý v kastaněty
Přes vlny Rubikonu k tobě výš
Jako když stoupá rtuť
Skrz Amorovy šípy ucítíš,
Jak se ti napne hruď
Tiše se snést a vpít se do koberců
Jak poslední ze šílenců
Osahat tvé stěny , jako kousek pěny
Po tobě stéct
A v podkolení jamce
Spát jako lupič v bance
Jsi důvod k odpovědi, proč jít ke zpovědi
A Lhát
a kát se přitom nadvakrát…
lhát a stát dál v příšeří…
lhát a každým pórem těla sát
vůně zpod dveří...
tvé vůně zpod dveří...
Přes vlny Rubikonu k tobě výš
Jako když stoupá rtuť
Skrz Amorovy šípy ucítíš,
Jak se ti...
Přes vlny Rubikonu k tobě výš
Jako když stoupá rtuť
Skrz Amorovy šípy ucítíš,
Jak se ti napne hruď
